Říjen 2018

Kdysi dávno

22. října 2018 v 19:01 Rýmovačky
Kdysi dávno jsme se milovali,
ve stínu stromů trampské písně vyřvávali.
Kdysi dávno,
už je to dávno, co jsme se spolu milovali.

U ohně jsme se spolu smáli,
plameny nás dohromady hřály.
Když k ránu uhlíky dohasínaly,
kdysi dávno jsme se spolu milovali.

Zeleným údolím se sami toulali,
pod hvězdným nebem v objetí usínali.
Ve hvězdách, já viděla jen tebe,
teď mi je smutno, když si vzpomenu na to nebe.

A pak ráno ranní rosou orosení,
chleba s máslem, koupel v řece, vždyť nic krásnějšího není.
Já tehdy měla v hlavě jen tebe,
avšak ty si tam měl jen a jenom sebe.

Kdysi dávno jsme se milovali,
ve stínu stromů trampské písně vyřvávali.
Kdysi dávno už je to spousty let,
a já už bych tě nikdy nechtěla zpět.

S pomocí alkoholu na dobrou noc

8. října 2018 v 14:38 Rýmovačky
Narvaná kebabem, v sobě pár plzní.
Když to tak napíšu, špatně to nezní.
Rozpláclá v posteli, je mi fakt chladno.
Všelijaké zvrhlosti, by mi teď šlo dělat snadno.

Je fakt, že se mi chce celkem dost spát,
takže si o nás dvou dnes nechám zdát.
Buď si jistý, že až se uvidíme příště,
budu na tebe zas přilepená jak klíště.

Přeji krásné vstávání a moc pěkný den,
snad nebude taková kosa, až ráno vyjdeš ven.

PS: Dneska jsem neměla ani žádnou vodku.
Stejně ti posílám na své poměry, dost odvážnou fotku.
Asi jsem teď trochu smutná, jak to vedle mě zeje,
už jsem si začala zvykat, že mě někdo po nocích hřeje.