Listopad 2017

Všechno mě s...

28. listopadu 2017 v 13:38 Rýmovačky
A je to zas tady,
hlava mě bere.
Bude to nejspíš tím,
že mě všechno sere.

Samé povinnosti,
no a žádná sranda.
Je to k zlosti,
všichni se tváří jak členové nějakého komanda.

Buď te všichni tak moc hodní
a přestaňtě mě srát.
Není to od Vás všech hezký,
ještě chvíli a budete se mě bát.

I když já nechci být ošklivá,
chtěla bych být svá.
Ale co já s tím nadělám,
tak jen sem budu nějaký kraviny psát.

Pojďme si postěžovat

27. listopadu 2017 v 21:19 Zajímavé kecy
Skvělý. Téma týdne. Paráda. Celkem se mi to hodí k tomu, co jsem dneska chtěla plodit, takže si držte klobouky a jdeme na to. Potřebuju si pořádně postěžovat.

Každý chce být skoro vždycky víc než je to co je. Já třeba nechci být jen někdo, s kým si každý může jen tak hrát. Nechc být jen osoba za kterou lidi přijdou, když je jim hrozně. Nechci být jen ta, která všem pomáhá z jejich problémů. Nechci být jen ta poslední možnost. A ano, nechci třeba být jen kamarádka.

Chci být člověk, který je pro lidi důležitý. Za kterým lidi přijdou i kvůli tomu aby mu udělali radost. Aby se mnou sdíleli i to dobré. Aby to bylo i kvůli mě. Aby viděli, že i já mám radost.

Nedávno jsem šla s kamarádkou nakupovat. Bylo to jen nakupování pár krámů na vánoce. Vlastně nic důležitého. Šlo se tam vlastně proto, že jsem já něoc potřebovala. Ale bylo to poprvé po opravdu dlouhé době, co jsem měla pocit, že se něco točí kolem mě. Že se to přizpůsobuje mě. Byl to opravdu nádherný pocit. Zas po dlouhé době jsem viděla, že jsem pro někoho něco víc a že někdo kvůli mě něco dělá. A měla jsem z toho opravdu hroznou radost. Prostě jsem byla něco víc.

Je fakt, že většinou to řeší kluci. Jak prostě pořád padají do "friendzonu". Ale myslíte, že holek se to taky netýká. Haló! Celkem dost se jich to týká. Pánové si furt stěžují jak to mají v životě s ženskýma těžké. Ale jaksi si sami neuvědomují, že na opak je to dost podobné. To je samé "vždyť si pěkná holka" nebo "si tak hrozně hodná". Jako super, když vám to někdo říká ale k čemu to je, když člověk ten člověk prostě víc nechce a pak si Vám jen stěžuje, jak je těžký najít normální holku. Pak jste jako "Haló, já jsem tady. Jsem normální, sám říkáš, že hezká a měla bych zájem". Tak co vlastně ten člověk pak chce? Nakonec máte pocit, že se jen dokola zase někomu vnucujete.

Já se ale nechci furt někomu vnucovat. Nehodlám být nějaká vtěrka. Jo chci být ve svém životě víc. Ale nehodlám kvůli tomu hned všem lézt do zadku.

Takže lidi. Klidně za mnou přijďte, když máte teda nějaký ten problémek. Ale bylo by taky fajn, když byste za mnou přišli i když se to vyřeší a vy z toho máte radost a tu radost se mnou budete sdílet.

Nechápu

22. listopadu 2017 v 0:51 Zajímavé kecy
Vážně jsem občas z lidí zmatená. Na jednu stranu se tváří jak jsou strašně šťastní, jak všechno chápou a mají na háku celý svůj život. Ale na tu druhou jsou na Vás hrozně závislý. Potřebují Vás. Fajn, klidně, není problém. Pomůžu. Pomůžu každému. Ale dotaz. Kdo pomůže mě?

Kdo tu aspoň jednou bude pro mě? Jen si se mnou sedne a bude mě poslouchat bez toho aniž by mi kecal do toho co mám dělat. Jen jednodušše vyslechne to, co potřebuju říct. Řekne " ano, rozumím". Nebude mě za to soudit. Nebude mi říkat, co jsem měla nebo neměla udělat. Nebude mi říkat, co mám dělat do budoucna. Prostě tam jen bude. Bude sedět a bude jen poslouchat. Přikyvovat. Bude mě úplně jednodušše vnímat. Já budu vědět, že mě vnímá, že se o mě zajímá.

Proč já všem můžu dělat vrbu. Proč já můžu vyslechnout všechny bez toho, aniž bych je soudila nebo jim do života kecala. Prostě jen byla s nimi a přikyvovala.

Opravdu je to tak těžké pochopit, že někteří lidé chtějí jen aby je někdo vyslechl?!?

Nikdo se mě nezaptá jestli jsem nebo nejsem v pohodě. Protože jsem to přece já. Já musím být v pohodě. Já jsem přece vždycky v pohodě.

Ale i takovýto lidé si občas potřebují vzít polštář a vyřvat se do něj, protože i oni to mají těžké. Ano, potřebují si i zanadávat a potřebují to někomu říct. Potřebují to nějak dostat ven. To, že mluví deset minut o nějaké blbosti neznamená, že třeba i ta blbost není důležitá. Sorry, ale je důležitá. Pro toho člověka je. Tak proč je takový problém se jednou pro změnu vědovat jeho naprosto "nedůležitému" problému? Vždyť ten člověk pro Vás dělá furt dokola to samé. Proč nemůžete vy jednou pro něho?

To mám být na všechny zlá aby si mysleli, že mi opravdu něco je?

Sakra, asi je se mnou něco špatně. Že bych se rozbila? Chci toho moc? Nebo chci blbosti? Težko říct.

Touhle slátaninou bych asi ráda konečně někde ventilovala, že já mám sakra taky problémy a taky na mě záleží.

Děkuji za pozornost i tomu jedinému člověku co si to možná ani nepřečte.