Šeď

14. listopadu 2018 v 11:48 |  Rýmovačky
Pochmurná šeď
padla na dnešní ráno.
Kde slunce,
kde nebe,
to není mi známo.

Kde barvy stromů,
které tu včera ještě byly.
Už není slyšet
zpěv ptáků,
kteří o létu snili.

Mrazivá zima
se snesla na tento kraj.
Zmizela radost,
zbyla jen nechuť,
smutek a žal.

Však se vrátí,
přírody barevnost a síla.
V tuto chvíli,
v mrazivém šeru
už mi zbyla jen víra.


 

Každoroční změna

6. listopadu 2018 v 19:34 |  Rýmovačky
Kdysi jsem viděla,
jak květina vadly.
Postupem času
sílu zrtrácely a chřadly.

Pak se někdo zmínil,
že nové zas rozkvetou,
že svět je skvělou paletou.
Paletou plnou barev,
které nám rozsvítí den.

Den,
který může připomínat sen.
Sen,
ve kterým jsme šťastní.

Kdysi jsem viděla,
jak květiny vadly.
Postupem času
sílu ztrácely a chřadly.

Teď už se nebojím,
že neuvidím je znova.
Na jaře se mi vrátí,
bude příroda opět jako nová.

Kdysi dávno

22. října 2018 v 19:01 |  Rýmovačky
Kdysi dávno jsme se milovali,
ve stínu stromů trampské písně vyřvávali.
Kdysi dávno,
už je to dávno, co jsme se spolu milovali.

U ohně jsme se spolu smáli,
plameny nás dohromady hřály.
Když k ránu uhlíky dohasínaly,
kdysi dávno jsme se spolu milovali.

Zeleným údolím se sami toulali,
pod hvězdným nebem v objetí usínali.
Ve hvězdách, já viděla jen tebe,
teď mi je smutno, když si vzpomenu na to nebe.

A pak ráno ranní rosou orosení,
chleba s máslem, koupel v řece, vždyť nic krásnějšího není.
Já tehdy měla v hlavě jen tebe,
avšak ty si tam měl jen a jenom sebe.

Kdysi dávno jsme se milovali,
ve stínu stromů trampské písně vyřvávali.
Kdysi dávno už je to spousty let,
a já už bych tě nikdy nechtěla zpět.
 


S pomocí alkoholu na dobrou noc

8. října 2018 v 14:38 |  Rýmovačky
Narvaná kebabem, v sobě pár plzní.
Když to tak napíšu, špatně to nezní.
Rozpláclá v posteli, je mi fakt chladno.
Všelijaké zvrhlosti, by mi teď šlo dělat snadno.

Je fakt, že se mi chce celkem dost spát,
takže si o nás dvou dnes nechám zdát.
Buď si jistý, že až se uvidíme příště,
budu na tebe zas přilepená jak klíště.

Přeji krásné vstávání a moc pěkný den,
snad nebude taková kosa, až ráno vyjdeš ven.

PS: Dneska jsem neměla ani žádnou vodku.
Stejně ti posílám na své poměry, dost odvážnou fotku.
Asi jsem teď trochu smutná, jak to vedle mě zeje,
už jsem si začala zvykat, že mě někdo po nocích hřeje.


Zodpovědný řidič hadr

10. září 2018 v 15:19 |  Rýmovačky
Dnes jsem jela šíleným vrakem,
při té vzpomínce,
se mi srdce rozbuší strachem.
Narezlý nárazník, vyfouklá kola,
prý i stovku to zdolá.

Kožený volant, však stěrače vadné,
v zimě je zima,
v létě tam člověk padne.

Zatáčky řeže, do kopce funí,
cestou dolů motor spokojene duní.
Sytič snad dosytil,
brzdy jen z lehce brzdí.
Co na to všechno říct?
No tak hlavně, že to jezdí!

Další články